První březnová neděle byla pro přerovskou MEO Arénu nakonec datem posledního zápasu sezony. Přerov mazal proti Pražanům hrozivou ztrátu v sérii 0:3, jejich mečbol ale nakonec neodvrátil a padl 1:3. „Tam rozhodlo, že jsme do toho zápasu zase hrozně špatně vstoupili. Dostali jsme dva úplně zbytečné góly, a to nás rozhodilo. Chtěli jsme vypnout, konečně vést, netáhnout pořád tu káru do kopce a bylo to zase naopak,“ litoval přerovský kapitán posledního zápasu sezony.
Zápasy doma? Ve třetím jsme se nechali rozhodit, čtvrtý byl zmar
Čtvrtfinálovou sérii ale podle něj nerozhodl poslední zápas. „Je to strašně velké zklamání. To jsem absolutně nečekal, že bychom mohli takhle prohrát 4:0. Ta série, když to tak vidím, tak se asi zlomila už v těch prvních dvou zápasech na Slavii. První zápas byl vyrovnaný, měli jsme hodně času v přesilovkách 5 na 3, ale nedali gól. Došlo to až do prodloužení, kde je to vabank. Druhý zápas jsme vedli, myslím, že jsme hráli taky dobře, ale nedokázali jsme dát nějaký uklidňující druhý gól, pak nám to tam spadlo na 1:1. A potom zase po chybě, které dělá každé mužstvo, nás potrestali a už jsme s tím nedokázali nic udělat,“ začal hodnotit.
Přerovský rodák a ikona klubu si myslí, že na tým po neúspěšné dvojici duelů v české metropoli spadla deka a navíc věděl, že doma musí uspět. „Nebylo to vůbec nereálné. Věřili jsme, myslím, že i ten třetí zápas jsme měli vyhrát v tom směru, že jsme byli ve druhé třetině lepší. Otočili jsme to, ale pak trošku zaúřadovali rozhodčí a naše chyba, že jsme se tím zase nechali rozhodit. Jenom jsme se koukali, nadávali a dostávali branky. Čtvrtý zápas už byl takový zmar,“ dodal.
Slavia má výborně zmáknutou obranu. A ještě jsme jí to ulehčovali
Kádr Slavie patří svým výškovým průměrem na přední pozice této statistiky, což se ostatně viditelně projevovalo i v přerovském přechodu do útoku. Ten se jim obzvlášť na domácím ledě příliš nedařil. „Slavia má výborně zmáknutou obrannou část. Když ví, že se nemusí nikam tlačit, tak se netlačí a počká si ve středním pásmu. Hrozně těžko se přes ně chodí do útoku a my jsme jim to ulehčovali tím, že jsme si nechali dát první góly. Útočili, když cítili šanci uspět a hráli velice zdatně takticky. V tom nás asi přehráli v celé té sérii,“ nebál se uznat.
Pár kol před koncem základní části už bylo jasné, že Přerov vyzve někoho z trojice Kladno – Prostějov – Slavia. „Po hokejové stránce jsou to všichni těžcí soupeři, ale samozřejmě jsem si přál Kladno, protože by se o Přerovu zase mluvilo, hrálo by tu znovu Kladno s Jágrem a bylo by to moc hezké. Pak jsem si přál Prostějov, protože je to derby, věříme si na ně a byly by zase plné stadiony. Slavii jsem si přál nejmíň hlavně z důvodů atraktivity,“ prozradil úspěšný odchovanec místního hokeje.
Dosažený cíl? Nikdo si po základní části neřekl, že máme splněno
Dle očekávání hrály v sérii velkou roli přesilovky. Z jednadvaceti vyloučení zvládli Slávisté Zubry trestat hned pětkrát, to jim se povedlo jen jednou z osmnácti pokusů. „Přesilovky rozhodly. Kdo ví, jak by se ta série vyvíjela, kdybychom ten první zápas s dvěma přesilovkami 5 na 3 vyhráli,“ ví 39letý úročník. K neúspěchu mohla ale Zubrům přidat i pozměněná podoba kádru v závěru sezony. „Já si nemyslím, že by to byl nějaký zásadní zásah. Neměli jsme Bergiho (Jan Berger), ten si ale zaslouženě vyhrál angažmá v Hradci. To je jeden, ale pak mě hodně mrzí, že se mi do lajny zranil Tomáš Doležal. Jenže to asi nijak zásadně neovlivnilo, k hokeji zranění a nemoci patří, v tom bych to asi neviděl,“ myslí si majitel čtyři roky starého extraligového titulu.
Potřetí za sebou byla účast Zubrů v play-off krátkého trvání. Cíl sezony už byl před vyřazovací části splněn, nositel čísla 20 si ale nemyslí, že by došlo k uspokojení. „Hrozně jsme chtěli do semifinále, ať už jsme měli dostat kohokoliv, protože jsme věděli, že na to máme. Pak se ale ukázala holá pravda, že jsme to nezvládli. Škoda toho, že už i ten konec základní části nám moc nevyšel a ta herní pohoda a sebevědomí tam do play-off nebyly optimální, jak by měly být. To se pak umocnilo nešťastnými prohrami na Slavii. Cíl splněný byl, ale nikdo si neřekl, že máme splněno a už nic nemusíme. Odhodlání v týmu bylo, ale akorát to prostě nevyšlo. Já jsem strašně zklamaný,“ přiznal Sýkora, že se konec sezony Zubrům příliš nepovedl. „Sice se říká, že s play-off začíná nová soutěž, ale asi ten tým nebyl v té patřičné pohodě. Je to škoda,“ opakoval.
Škoda, že na play-off nebyl plný dům. Před fanoušky ale smekám
Umístit se do první osmičky Hanáci zvládli ještě s předstihem. Třetí hladké vyřazení v prvním kole však bolí. „Asi by pro klub bylo dobré ty ambice někam posouvat, protože on i ten zájem o čtvrtfinále letos bohužel nebyl tak velký. Vím, že Slavia není zrovna tým, který by úplně lákal, ale nebyl plný stadion, což mě trošku mrzí. Jinak ale fanouškům musím vzdát hold a klobouk dolů před nimi, jak nám fandili celou sezonu a jezdili na venkovní zápasy,“ děkoval. „Klub by ale neměl ustát a myslím, že by měl cíle pořád posouvat výš a výš.“
Celkově byl ale tento ročník pro přerovský hokej nejúspěšnější za poslední dekády. Rekordní zisk bodů v 52 zápasech jim vynesl rovněž skvělou pátou příčku. Týmu se podařilo porazit každého soupeře alespoň jednou, zapsal skvělou osmizápasovou sérii výher a mnoho dalšího. „Na jednu stranu jsem šťastný, jak jsme to zvládli. Byla tam krásná série, to tým posune do vyšších pater a hned se mu hraje lépe,“ uvědomoval si. „Začátek byl průměrný, někde kolem toho šestého osmého místa, což nebylo špatné, ale mohlo být lepší. Pak se to zvedlo a konec byl bohužel na houpačce. Určitě máme na čem stavět, bylo tam sice pár zápasů, které jsme měli vyhrát, tuším třikrát Třebíč a třikrát Litoměřice, ale pak zase na druhou stranu dokážeme porazit Vary, Kladno, Budějovice. Je to takové… na houpačce,“ uzavřel.
Druhou část velkého hodnocení ročníku z pohledu Tomáše Sýkory očekávejte brzy na oficiálních stránkách klubu!
