ZÁPASY ONLINE ► JUNIOŘI: České Budějovice - Přerov 9:0

Bylo důležité, že jsme šli štěstíčku naproti a nespoléhali na nájezdy, zmínil Jiří Goiš

Bylo důležité, že jsme šli štěstíčku naproti a nespoléhali na nájezdy, zmínil Jiří Goiš
H a v í ř o v – Oblíbený soupeř Havířov? Alespoň podle výsledků tomu vše nasvědčuje. Zubři zvládli také čtvrtou konfrontaci s Havířovem na jedničku. Samotné střetnutí bylo vyrovnané, modrožlutá družina však šla úspěchu naproti a bonusový bodík vybojovala v samotném závěru prodloužení. Do klaksonu zbývala jediná vteřina. O dojmy z utkání se podělil útočník Jiří Goiš, který se podepsal pod druhý střelecký zápis.
Jirko, z Havířova si vezete dva body, spokojenost?
Samozřejmě můžeme být spokojeni. Když nám nevyšel domácí zápas s Jihlavou, tak jsme to chtěli napravit v Havířově. Věděli jsme, že nás bude čekat těžké utkání, ale rozhodně jsme si na ně věřili. Cílem bylo urvat nějaké body, a to se povedlo.

Co bylo tím klíčovým faktorem, který vás nasměroval k úspěchu?
Bylo důležité, že vždy, když Havířov skóroval, tak jsme na to dokázali rychle reagovat. Domácí se navíc nedostali do dvougólového vedení, hlavně díky Juraji Šimbochovi, který nám opět výborně zachytal. Měli jsme zkrátka štěstí v tom, že jsme se dokázali gólově vždy rychle vrátit do zápasu.

Sám jste se podepsal pod bleskurychlé vyrovnání na 2:2. Jak se vaše akce vůbec zrodila?
Bylo to hned další střídání. Byl tam nahozený puk do pásma. Já jsem jel napadat a podařilo se mi puk vybojovat a poslat ho na modrou čáru, odkud Martin Novotný vystřelil, gólman to vyrazil a já jsem to bekhendem dorazil mezi jeho betony. Byl to určitě důležitý moment v tom, že jsme se tím hned vrátili do utkání a do třetí třetiny jsme tak šli za vyrovnaného stavu 2:2.

Ve třetím dějství jste byli lepším týmem. Dá se říct, že domácím už docházely síly?
Určitě jsme tak trochu počítali s tím, že se může stát, že postupně začnou fyzicky odpadat. Havířovští hráli fyzicky náročný hokej. Jejich beci okamžitě rozehrávali puky na útočníky, kteří je protečovávali do našeho pásma a postupně napadali. Museli jsme v každém případně si držet svou hru, hrát jednoduše ze zabezpečeného obranného pásma a puky dávat na jistotu zpátky. Myslím si, že to byl celkově vyrovnaný zápas i se zaslouženým prodloužením. Na konci jsme byli nakonec tím šťastnějším týmem.

Rozhodli jste až v úplném závěru prodloužení. Chtě nechtě už vám v hlavách musela létat myšlenka o nájezdech ...
No, naštěstí Milan Procházka se Pšurkou (Roman Pšurný – pozn.) měli dobré střídání. Dostali se do šance a nakonec to tam sekundu před koncem spadlo. Trošku se nám to vrátilo za ten smolný duel s Kladnem, kdy jsme dostali dvě sekundy před koncem gól. Bylo důležité, že jsme šli štěstíčku naproti a nespoléhali na nájezdy.

S Havířovem máte stoprocentní bilanci. Dá se konstatovat, že je právě týmem, který vám herně sedí nejvíce?
Možná na tom něco bude, když jsme s nimi uhráli 11 bodů. Tuto sezonu na ně celkem umíme zahrát, tak jsme na to chtěli navázat a vyšlo to. Havířov hraje jiný styl hokeje, než třeba náš středeční soupeř Litoměřice. S těmi jsme naopak třikrát prohráli.

Nabízí se otázka, co změnit, aby to na čtvrtý pokus vyšlo ...
Ve všech třech zápasech jsme měli bodovat. Ten první duel u nich to byla přestřelka. V dalším jsme doma vedli 4:1, ale zápas jsme ještě ztratili. Musíme si je rozebrat, trenéři na ně něco určitě připraví. Rozhodně musíme bodovat, protože tabulka je docela vyrovnaná my ty body hlavně z domácích zápasů nutně potřebujeme. I proto, abychom se do posledního kola nemuseli klepat, jestli by play-off bylo nebo nebylo.